Web nakladatelství s eshopem

web_screeenshot

Spustili jsme pro vás nový web s eshopem nakladatelství Pravý úhel, kde jsou k dostání všechny mnou vydané či napsané knihy. Jsou tam k dostání za bezkonkurenčně nejnižší ceny na trhu a seženete tam i několik knih, které jsou jinde beznadějně vyprodané! Obsah bude postupně přibývat a také tam najdete, jaké knihy chystám v nejbližší budoucnosti.

Reklamy

Den architektury 2015

HradecFB

Hradec Králové – Jan Kotěra v Hradci
Architekt Jan Kotěra zanechal v Hradci Králové celkem pět stavebních realizací. Jedná se o známé i méně známé stavby: Okresní dům, budovu muzea, Palmovou zahradu, Pražský most a Obecní měšťanské domy. Unikátní prohlídka exteriérů i interiérů staveb Jana Kotěry v Hradci Králové s historikem a kurátorem Ladislavem Zikmundem-Lenderem. Maximální počet účastníků je 30, rezervace na ladislav.zikmundlender@gmail.com.
Sraz: so 3. 10., 10:30, před fontánou budovy muzea, Eliščino nábřeží 465

Hradec Králové – Poválečná architektura Hradce Králové
V letech 1945–1989 byl urbanismus Hradce Králové doplněn řadou pozoruhodných staveb a celků. Odpoledne s přednáškou, prezentací knihy a procházkou po Pražském Předměstí přiblíží významné realizované i nerealizované stavby, celky bytové výstavby i sochy ve veřejném prostoru. Průvodcem bude historik a kurátor Ladislav Zikmund-Lender.
Sraz: so 3. 10., 14:30, Artičok, třída Karla IV. 13

Praha – Moderní architektura na Praze 15
Komentovaná procházka s historiky architektury Marcelem Pencákem a Ladislavem Zikmundem-Lenderem. Ukáží nám největší skvosty industriální architektury (Hostivařské mlýny/Filmové ateliéry HOST, funkcionalistickou Sokolovnu od Ladislava Machoně, družstevní domy od Bohumila Hypšmana, učitelský dům Evžena Linharta).
Sraz: ne 4. 10., 15:00, Nádraží Hostivař, tramvajová zastávka

Za královéhradeckými sbory ve Zprávách památkové péče

Zpravy pamatkove pece, 75, 2015, c. 2V aktuálním čísle Zpráv památkové péče 2/2015 vyšla studie „Vynikati útulností a ladností.“ Sbory Církve československé husitské v Královéhradeckém kraji z 20. a 30. let 20. století a jejich památkové zhodnocení. Zabývám se v nich hlavně sbory v Hradci Králové, Jaroměři, Úpici, Nové Pace, Novém Městě nad Metují a v Náchodě, které jsou kulturními památkami, ale i dalšími – např. ve Dvoře Králové nad Labem či v Jičíně. Píšu zde mimo jiné: „Na základě památkového průzkumu tohoto specifického segmentu památkového fondu Královéhradeckého kraje autor navrhuje do budoucna zapsání sborů v Jičíně a ve Dvoře Králové na Ústřední seznam nemovitých kulturních památek z důvodů neoddiskutovatených památkových kvalit. V rámci snah města Hradce Králové ucházet se o zařazení na indikativní seznam světového dědictví UNESCO s fondem moderní architektury by bylo vhodné uvažovat o prohlášení sboru kněze Ambrože v rámci celku Gočárových staveb za národní kulturní památku.  Vybrané venkovské sbory, které jsou dnes již trvalou součástí nezaměnitelného krajinného rázu a architektonicko-historického espritu východočeských vesnic, mají důležitý regionání význam. Jako takové by mohly získat jakýsi statut památek místního významu, o němž uvažuje aktuální návrh nového památkového zákona.  Jedná se třeba o sbor v Bílé Třemešné, Machově, Červeném Kostelci aj. Význam malých venkovských sborů ukazuje citát z Českého zápasu: „Římská církev, když se našemu národu vnutila po r. 1621, věděla, jak si pojistiti budoucnost. I na vesnicích postavila své kostely. A vidíme, jak během staletí touto taktikou k sobě připoutala lid. To dokázala církev našemu lidu cizí. […] Oč blíže má k duši národa československého církev naše, která navazuje na přervané odkazy naší lepší národní minulosti.“ Malé venkovské sbory jsou tedy dokladem nejen historického náboženského života, ale také strategiemi budování národní identity nového československého státu po roce 1918 a jejich památkový význam by tedy neměl bý zanedbán, přestože se jedná o stavby stylově velmi podobné, vycházející z typových projektů vzešlých ze soutěže v roce 1924. Jsou však ukázkami dobové stavební kultury v dané lokalitě a jsou i urbanisticky významnými body. […] Nejčastějšími problémy, se kterými se husitské sbory v Královéhradeckém kraji potýkají, je dlouhodobá vzlínající vlhkost. Proti tomu jdou často již realizované či zamýšlené výměny oken za tzv. eurookna, která zabraňují přirozené prodyšnosti domu. Na řadě objektů dožívají klempířské prvky, do objektů místy zatéká. Dožívají původní fasády i povrchy vnitřních omítek. Hrozbou jsou záměry osadit některé méně frekventované sbory solárními panely a jejich exteriérové zateplení.“

„Město se špatně stará o stavby Jana Kotěry a o umění ve veřejném prostoru,“ píší zastupitelům odborníci

Kotěra, Obecní dům, foto Ladislav Zikmund-Lender, 2014_

Devítka historiků umění a architektury dne 11. srpna 2015 odeslala dopis zastupitelstvu města Hradec Králové a jeho primátorovi, kde vyjádřili své velké znepokojení nad nedávnou péčí o moderní památky ve městě. Dopis se dotýká třech témat, přičemž dvě z nich se týkají děl světoznámého zakladatele moderní české arcitektury Jana Kotěry. Dvanáct let poté, co byla dokončena příkladná, velmi podrobná a pietní rekonstrukce Kotěrovy budovy muzea z let 1909–1913, provedlo letos město rekonstrukci zadního dvora, která je podle podepsaných odborníků velmi necitlivá k této prvořadé památce moderní architektury. Došlo při ní k neodbornému zničení a bezdůvodnému nahrazení replikou původní dekorativní zídky, kterou osobně navrhl Jan Kotěra a plány k ní dodnes existují, a exteriér byl doplněn velmi necitlivě vybraným kovovým zábradlím. Odborníci píší, že „nové kovové zábradlí je zcela nevhodné k samotné památce, není ani vhodné pro umístění kdekoli v městské památkové zóně, jeho vzhled by odpovídal spíše nějakému dálničnímu odpočívadlu.“ Rekonstrukci přesto schválil a dozoroval památkový odbor Krajského úřadu.

Další část se týká aktuálně plánované zásadní změny exteriéru další Kotěrovy stavby – Obecního domu z let 1922–1924 na nároží Eliščina nábřeží a Palackého třídy. Kromě právě dokončeného infocentra v suterénu a přízemí má dojít k vestavbě bytů v podkroví, plánována je změna sklonu střechy a vestavba nového pásového okna přímo v nárožním zkoseném průčelí. Podle odborníků tento zásah „zásadně a nevratně mění plánovaným pásovým oknem v průčelí vzhled památky a narušuje její hodnoty.“ Kamenem úrazu je, že stavba není kulturní památkou, leží pouze v památkově chráněném území. Odborníci to ale považují za dluh Janu Kotěrovi a doporučují stavbu za památku prohlásit. Návrh vestavby bytů s připomínkami schválil památkový odbor Magistrátu. Zatím na ni ale nebylo vydáno stavební povolení, přestože úpravy v prostoru střechy již čile probíhají.

Nakonec se vyjadřují k macešskému postoji města k umění – hlavně sochám a plastikám – umístěným ve veřeném prostoru z let 1945–1989. V této době vznikly desítky děl, často od tak významných umělců, jakými byl Olbram Zoubek, Vladimír Preclík, Elen Jilemnická, Karel Hyliš, Ladislav Zívr a další. Odbor správy majetku města, pod nejž péče o tato umělecká díla spadá, se o díla nestará a často je bezdůvodně likviduje. Naposledy nechal odvést do šrotu cennou kovovou plastiku Volavek v Labské kotlině II. od významné sochařky Jany Moravcové, nejistý je osud pískovcové sochy Váza od Jaroslava Štorka z roku 1976. Odbor správy majetku rozhoduje o osudu umění bez jakékoli konzultace s odborníky. Díla mají často statisícovou hodnotu, úředníci je ale nesmyslně oceňují pouze podle hodnoty materiálu.

Podepsaní odborníci by si takto péči o památky architektury a umění 20. století v Hradci nepředstavovali. Očekávají, že pokud město zakládá svou prezentaci na svém fondu moderní architektury, dokáže se o ni také příkladně starat a přiklonit se ke zdrženlivosti a nadstandardní citlivosti změn ve svém památkově chráněném území. Signatáři píší: „Hradec Králové si zakládá na pověsti kulturního prostoru, které si je vědomo nadprůměrné kvality moderního uměleckého, architektonického a urbanistického dědictví. Město od roku 2009 deklaruje záměr ucházet se s fondem moderní architektury o zápis do prestižního Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Předpokládali bychom pak ale, že bude příkladně spravovat, ctít a prezentovat rozmanité památkové hodnoty, kterými disponuje (a jinými už disponovat nebude!). Tři uvedené příklady z velmi nedávné a současné doby nás o tom bohužel nepřesvědčují.“ Přestože jsou všechny tři záležitosti z hlediska památkové péče de iure v pořádku, signatáři je považují za nedostatečně odborně podložené a rozhodnutí by měla být do budoucna vydávána s větším rozmyslem a ohledem.

Dopis podepsali naši přední odborníci na moderní architekturu prof. Rostislav Švácha, prof. Jindřich Vybíral či dr. Daniela Karasová, spoluautoři monografie Jana Kotěry z roku 2001, dále dr. Marcel Pencák, autor monografie hradeckého architekta Vladimíra Fultnera, dr. Salma Soppe, která se zabývá hradeckým architektem Bohumilem Waigantem, Mgr. Ladislav Zikmund-Lender, který napsal monografie o Kotěrových stavbách v Hradci či o hradeckých architektech Rejchlech, dr. Helena Čapková, autorka monografie Bedřicha Feuersteina, Mgr. Zuzana Šáfrová-Háblová nebo Mgr. Anna Šubrtová, které se obě zabývaly a zabývají hradeckou meziválečnou architekturou.

Husitské sbory v Královéhradeckém kraji

reklamaV časopise Zprávy památkové péče, číslo 2/2015, vychází má studie „Vynikati útulností a ladností.“ Sbory Církve československé husitské v Královéhradeckém kraji z 20. a 30. let 20. století a jejich památkové zhodnocení. Pojednává o významných sborech Církve československé husitské v Královéhradeckém kraji, který ve svém památkovém fondu má asi nejbohatší zastoupení tohoto segmentu kulturního dědictví.